Jak se čeština mění a proč to není důvod k panice
Každá generace má pocit, že jazyk upadá. Stěžovali si na to i obrozenci. Přehled toho, co se v češtině skutečně mění a co je jen dojem.
Stížnosti na úpadek jazyka jsou stejně staré jako jazyk sám. Najdeme je u obrozenců, v meziválečném tisku i v dnešních diskusích. Zajímavé je, že se týkají pokaždé jiných jevů, ale argument je vždycky stejný.
Co se mění nejrychleji
Slovní zásoba. Nová slova přibývají neustále, hlavně v oblastech, které se rychle vyvíjejí. Většina jich zase zmizí, protože zanikne to, co pojmenovávala. Trvale se ujme jen malá část.
Přejímání z angličtiny je dnes hlavní zdroj. Není to nic nového, dřív se přejímalo z němčiny a latiny, jen se to dnes děje rychleji a je to viditelnější.
Co se mění pomalu
Gramatika a výslovnost. Změny probíhají v řádu generací a všimne si jich většinou jen lingvista. Například postupné ubývání přechodníků nebo kolísání některých vzorů skloňování u přejatých slov.
Co se nemění vůbec
Základní stavba jazyka. Sedm pádů, tři rody, systém vidů. Tyhle věci jsou tak hluboko v systému, že se nemění ani po staletích. Čech dnes rozumí textům z devatenáctého století bez potíží, což u angličtiny neplatí ve stejné míře.
Spisovnost a obecná čeština
Zvláštnost češtiny je velký rozdíl mezi psanou spisovnou a mluvenou obecnou podobou. Lingvisté tomu říkají diglosie a v Evropě je to poměrně vzácné. Většina Čechů mluví jinak, než píše, a nepřipadá jim to zvláštní.
Právě odtud pramení nejistota, která se projevuje v diskusích o tom, co je správně. Odpověď obvykle zní, že záleží na situaci, což lidi neuspokojuje, ale je to pravda.
Nikdo autoritativně. Ústav pro jazyk český popisuje, jak se jazyk používá, a vydává doporučení. Nemá pravomoc nic zakázat ani nařídit. Jazyk se mění používáním, ne rozhodnutím.
Co lidem vadí nejčastěji
- Anglicismy. Vadí hlavně tam, kde existuje české slovo. Tam, kde neexistuje, se přejímka ujme bez odporu.
- Vytýkací konstrukce a vata. „Vlastně“, „jakoby“, „v podstatě“. Tyhle výplně mluvčí sami neslyší.
- Nesprávné skloňování přejatých slov. Zejména u nových slov, kde ještě není zvyk ustálený.
Nová slova, která zdomácněla
Řada slov, která dnes působí naprosto česky, byla kdysi cizí novinkou. Slova jako ruch, výkon, hmota nebo časopis vytvořili obrozenci uměle a někteří současníci je považovali za nepřirozená. Dnes je nikdo za nová nepovažuje.
To je dobré měřítko pro dnešní diskuse. Slova, která pojmenovávají skutečnou potřebu, zdomácní bez ohledu na odpor. Ta ostatní zaniknou sama, aniž by se muselo cokoli zakazovat.
Změny, které už proběhly a nikdo je neřeší
Přechodníky se z běžné řeči vytratily během jednoho století a dnes působí archaicky. Podobně zmizely některé tvary minulého času. Kdyby se to dělo dnes, vyvolalo by to diskusi, ale s odstupem to nikomu nevadí.
Nářečí mizí, ale ne úplně
Klasická nářečí v mladších generacích ustupují, protože se lidé stěhují a poslouchají stejná média. Nezmizela ale beze stopy: zůstávají regionální zvláštnosti ve slovní zásobě a v přízvuku, podle kterých se dá poznat, odkud kdo je. Moravský a slezský mluvčí bývají rozpoznatelní i tehdy, když mluví spisovně.
Proč se jazyk mění
Ze dvou důvodů: mluvčí šetří úsilí a jazyk musí pojmenovat nové věci. Obojí je funkční. Jazyk, který se nemění, je jazyk, kterým nikdo nemluví.
Další texty o jazyce najdete v rubrice Čeština a zajímavosti, například o původu rčení.