mat
Úsměvy se tu počítají
Přechylování příjmení: co říká zákon a proč to budí takové vášně
Novotná, nebo Novotny? Od roku 2022 si může vybrat každá žena bez udávání důvodu. Jazykově je to změna malá, společensky velká.
Čeština patří mezi jazyky, které tvoří ženská příjmení odvozením od mužských. Přípona -ová je natolik samozřejmá, že si jí většina lidí nevšimne, dokud nenarazí na někoho, kdo ji nemá.
Proč se v češtině vůbec přechyluje
Důvod je gramatický, ne společenský. Čeština skloňuje a potřebuje poznat rod, aby věta držela pohromadě. „Viděl jsem Novotnou“ je jednoznačné, „viděl jsem Novotny“ nikoli. Přechylování tedy zjednodušuje porozumění ve větě.
Právě proto se přechylují i cizí jména, když se o nich píše česky. Není to projev neúcty, ale snaha, aby text dával smysl bez dalších berliček. Zároveň je to místo, kde se dnes vede nejvíc sporů.
Co změnila novela
Do roku 2021 mohla žena získat příjmení v mužském tvaru jen v přesně vymezených případech, například pokud byla cizinka nebo měla cizího manžela. Od 1. ledna 2022 si může tvar zvolit každá žena bez udání důvodu, a to i pro dceru.
Změna se netýká toho, jak se má psát v novinách nebo v běžné řeči. Týká se výhradně zápisu v matrice a dokladech. Kdo si zvolí nepřechýlený tvar, má ho v občanském průkazu a v pasu.
Praktické důsledky, o kterých se nemluví
- Skloňování v úředních textech. Nepřechýlené příjmení se v češtině neskloňuje, takže se do vět vkládá hůř a text kolem něj musí být opatrnější.
- Abecední řazení. Nedělá problém, protože se řadí podle zapsaného tvaru.
- Cestování a doklady. Právě tady je hlavní praktická výhoda: jméno se shoduje napříč zeměmi a systémy, což zjednoduší letenky a rezervace.
- Rodina. Manželé i děti mohou mít tvar odlišný, protože volba je individuální.
I když má žena v dokladech mužský tvar, běžná čeština k ní může přistupovat jazykově. Neexistuje předpis, který by novináři nařizoval nepřechylovat. Zdvořilé řešení je jednoduché: použít tvar, který si dotyčná přeje.
Odkud se vzala příjmení vůbec
Dědičná příjmení nejsou stará. V českých zemích se ustálila až v osmnáctém století, kdy je pro potřeby evidence nařídil stát. Do té doby stačilo jméno s přízviskem podle povolání, bydliště nebo vzhledu, které se neděděním měnilo každou generaci.
Proto jsou dnešní česká příjmení tak popisná. Kovář, Krejčí a Švec jsou povolání, Novák a Nový označovali nově příchozího, Dvořák člověka ze dvora a Malý s Veselým popisují nositele. Pod povrchem seznamu obyvatel je tak celý obraz vesnice osmnáctého století.
Jak se to řeší jinde
Slovenština přechyluje podobně jako čeština, polština má vlastní systém, který dnes u nových příjmení ustupuje. Většina západoevropských jazyků příjmení nemění vůbec, protože nemá rozvinuté skloňování a nepotřebuje to.
Zajímavý je Island, kde příjmení v našem smyslu neexistují. Používá se jméno otce s příponou -son nebo -dóttir, takže se sourozenci opačného pohlaví jmenují jinak a v telefonním seznamu se lidé řadí podle křestního jména.
Kdy se přechýlení nedělá ani v češtině
I zastánci přechylování uznávají několik výjimek. Nepřechylují se obchodní značky a umělecká jména, která fungují jako značka. Nepřechylují se jména v citacích odborných prací, protože se musí shodovat se zdrojem. A nepřechyluje se tam, kde by výsledek byl nesrozumitelný nebo komický.
Praktické pravidlo pro běžný text zní: rozhodující je, zda čtenář pozná, o koho jde, a zda věta drží pohromadě. Když obojí platí i bez přípony, není důvod přechylovat násilím.
Co z toho plyne
Přechylování je jazykový nástroj, ne hodnotový postoj, ale stalo se z něj symbol, takže se o něm mluví silněji, než by odpovídalo praktickému dopadu. Rozumný přístup je respektovat, jak si člověk přeje být jmenován, a nedělat z toho víc, než to je.
Další texty o jménech najdete v rubrice Jména a jmeniny, přehled nejčastějších jmen v článku o nejčastějších jménech.
