mat
Úsměvy se tu počítají
Silvestr a Nový rok: odkud se vzaly předsevzetí, čočka i ohňostroje
Většina silvestrovských zvyků je mladší, než by se čekalo, a některé jsou vyloženě marketingový výmysl. Přehled toho, co má historii a co jsme si vymysleli nedávno.
Poslední den roku má v češtině jméno po papeži, který zemřel 31. prosince roku 335. Se svatým Silvestrem přitom oslavy nemají nic společného, prostě jen padl na správné datum a jméno se ujalo.
Nový rok nezačínal vždycky v lednu
Leden jako začátek roku není samozřejmost. V římské tradici začínal rok v březnu, odkud jsou dodnes názvy září až prosinec odvozené od latinských číslovek sedm až deset. Ve středověké Evropě se rok často počítal od Velikonoc, od Vánoc nebo od 25. března.
Sjednocení na 1. leden přinesla až gregoriánská reforma a i pak se to prosazovalo pomalu. V Anglii se oficiálně přešlo až v roce 1752. Do té doby mohl být stejný den v Londýně a v Praze v jiném roce.
Předsevzetí jsou stará čtyři tisíce let
Zvyk dávat si na začátku roku závazky je doložen už u Babyloňanů, kteří na začátku roku slibovali bohům splatit dluhy a vrátit vypůjčené předměty. Římané dávali sliby bohu Janusovi, po němž je pojmenovaný leden.
Moderní podoba předsevzetí je ale hodně jiná. Zatímco dřív šlo o závazek vůči komunitě nebo bohům, dnes je to soukromá věc jednotlivce. Právě proto se tak často nedodrží: chybí vnější kontrola, která zvyk původně držela.
Proč se o půlnoci dělá hluk
Rachot na přelomu roku má stejný základ jako řada zimních zvyků: měl zahnat zlé síly v období, kdy jsou noci nejdelší. Střílelo se, tlouklo do plechů, práskalo bičem. Ohňostroje jsou modernější vrstva, která se rozšířila s dostupností pyrotechniky.
Dnes je to téma, které se posouvá. Kvůli hluku, zvířatům a zplodinám omezuje řada měst plošné odpalování a nahrazuje ho centrální světelnou show. Není to konec tradice, je to výměna nástroje při zachování funkce, tedy společného okamžiku.
Jídlo, které má něco přinést
- Čočka pro peníze, protože připomíná mince. Zvyk je rozšířený i v Itálii, kde se jí s uzeninou.
- Vepřové proto, že prase ryje rypákem dopředu, tedy k lepšímu. Drůbež se naopak nedoporučovala, protože hrabe dozadu, a ryba proto, že by štěstí uplavalo.
- Nakrojený chléb nebo koláč na stole měl zajistit, aby se v domě drželo jídlo po celý rok.
Tahle skupina zvyků má společný princip zvaný analogická magie: co se dělá na začátku období, to platí pro celé období. Ze stejného kořene pochází i pravidlo neprat na Nový rok a nepůjčovat.
Přípitek šampaňským je zvyk devatenáctého století, který se rozšířil spolu s tím, jak víno zlevnilo. Polibek o půlnoci je ještě mladší a v Evropě se běžně rozšířil až ve dvacátém století.
Novoroční projev a další rituály
Vedle domácích zvyků existuje vrstva veřejných rituálů, které jsou u nás poměrně mladé. Novoroční projev prezidenta má tradici od roku 1949 a jeho přesunování mezi Vánocemi a Novým rokem bylo opakovaně politickým tématem. Podobně je mladá tradice novoročních výstupů na kopce, které se rozšířily až v posledních dekádách.
Stojí za povšimnutí, jak rychle takové zvyky zdomácní. Stačí několik opakování a lidé je vnímají jako odjakživa dané. Právě proto se dnes vytvářejí nové rodinné tradice snadněji, než se zdá: rozhoduje opakování, ne stáří.
Proč zrovna konec roku vyvolává bilancování
Psychologové mluví o efektu čistého štítu. Přirozené předěly, jako je začátek roku, měsíce nebo týdne, člověku pomáhají oddělit minulé chování od budoucího. Právě proto se změny plánují na první leden, i když by šlo začít kterýkoli den.
Funguje to lépe, když je předsevzetí konkrétní a měřitelné, a hůř, když je obecné. „Budu víc sportovat“ selže častěji než „půjdu v úterý a ve čtvrtek na hodinu ven“.
Přání do nového roku si vyrobíte v generátoru přání, kde je motiv hvězd připravený právě na tuhle příležitost. Proč vlastně rok začíná v lednu a ne jinde, rozebírá text o kalendářní reformě.
