Kdy vlastně začíná jaro? Meteorologové a astronomové se neshodnou

Jedni říkají 1. března, druzí 20. nebo 21. března. Obojí je správně, jen se počítá podle jiného pravidla. A to třetí, lidové, se řídí kvetoucími stromy.

Klára Hejná

kalendář, čas a čísla · 6. 5. 2026

Každý rok kolem prvního března se objeví dva druhy zpráv. Jedny hlásí, že jaro už začalo, druhé, že ještě tři týdny nezačne. Obě mají pravdu, protože každá měří něco jiného.

Meteorologické jaro: 1. března

Meteorologové potřebují roční období, která se dobře porovnávají mezi lety. Proto je definují po celých měsících: jaro je březen až květen, léto červen až srpen, podzim září až listopad, zima prosinec až únor.

Výhoda je zřejmá. Období má vždy stejnou délku a začíná ve stejný den, takže se dají počítat průměry a srovnávat statistiky. Kdyby se řídily rovnodenností, každý rok by měly jinou délku a statistika by se komplikovala.

Astronomické jaro: kolem 20. března

Astronomické jaro začíná okamžikem jarní rovnodennosti, kdy Slunce prochází nebeským rovníkem a den je zhruba stejně dlouhý jako noc. Ten okamžik připadá nejčastěji na 20. března, občas na 19. nebo 21., a je to konkrétní čas, ne celý den.

Proč se datum posouvá? Protože rok netrvá přesně 365 dní. Každý rok se okamžik rovnodennosti posune zhruba o šest hodin dopředu a přestupný den ho zase vrátí. V dlouhodobém průměru tedy kolísá v rámci dvou až tří dnů.

Co na to pranostiky

České pranostiky mají k jaru celou soustavu pravidel a některá mají překvapivě dobrý základ. „Březen, za kamna vlezem“ nepopisuje jaro, ale realitu: březnové noci bývají pod nulou. „Svatá Žofie políčka often“ (11. května) a ledoví muži v polovině května odpovídají statisticky doloženému ochlazení, které se v našich zeměpisných šířkách skutečně objevuje.

Meteorologové k tomu dodávají, že jde spíš o zapamatované výjimky než o pravidlo. Přesto se termín ledových mužů drží mezi zahrádkáři jako hranice, po které se dá sázet ven, a jako praktická rada funguje dodnes.

Třetí pohled: fenologické jaro

Fenologie sleduje, kdy příroda skutečně reaguje: kdy kvetou lísky, kdy rozkvete třešeň, kdy přiletí vlaštovky. Toto jaro nemá pevné datum a v teplých letech přichází o týdny dřív než v chladných. Právě fenologická data patří mezi nejnázornější doklady dlouhodobého oteplování, protože termíny kvetení se posouvají.

Na jižní polokouli je všechno naopak

Když u nás začíná jaro, v Austrálii a Argentině začíná podzim. Roční období jsou dána sklonem zemské osy, takže jsou na obou polokoulích posunutá přesně o půl roku. Australské Vánoce proto padnou doprostřed léta a vánoční večeře se tam běžně dělá na grilu.

V tropickém pásmu ztrácí dělení na čtyři období smysl úplně. Rozdíly v délce dne jsou tam minimální a rok se dělí na období dešťů a sucha. Právě proto se turistické průvodce po tropech neptají, jestli jedete v létě, ale jestli jedete v mokré, nebo suché části roku.

Proč se roční období posouvají i u nás

Meteorologická data ukazují, že se české jaro dlouhodobě posouvá dopředu. Termíny kvetení a rašení se za posledních několik desetiletí posunuly o dny až týdny, což je patrné hlavně u ovocných stromů. Praktický důsledek zná každý zahrádkář: dřívější kvetení znamená větší riziko, že květy zničí pozdní mráz, který přijde v obvyklém termínu.

Která definice je ta správná

Žádná není správnější, každá slouží k něčemu jinému. Když plánujete sezonu, řiďte se meteorologickým dělením. Když vás zajímá pohyb Země, sledujte rovnodennost. A když chcete vědět, jestli je jaro doopravdy, jděte se podívat ven.

Kolik dní zbývá do konkrétního data v roce, spočítáte v portrétu data narození. O tom, proč se datum rovnodennosti pohybuje, píšeme také v textu o přestupném roce.