Proč má únor 28 dní a odkud se vzal přestupný rok

Únor je krátký kvůli římské politice, ne kvůli astronomii. A přestupný den se přidává právě jemu ze setrvačnosti, která trvá už přes dva tisíce let.

Klára Hejná

kalendář, čas a čísla · 14. 7. 2026

Nejčastější vysvětlení, které koluje, zní: únor je krátký, protože si císař Augustus přidal den ke svému měsíci. Zní to dobře, ale skoro jistě to tak nebylo. Skutečný důvod je nudnější a zajímavější zároveň.

Rok, který začínal v březnu

Nejstarší římský kalendář měl deset měsíců a začínal v březnu. Zimní období mezi prosincem a březnem se prostě nepočítalo, protože se na polích nic nedělo. Když se později doplnily leden a únor, přišly na konec roku a dostaly, co zbylo.

Únor tak byl posledním měsícem roku a zároveň měsícem očisty, po které je pojmenovaný (latinské februa byly očistné obřady). Právě proto se do něj vkládaly opravné dny, kterými se kalendář srovnával s ročními obdobími. Vkládat je na konec roku dávalo smysl, stejně jako dnes doplňujeme přebytek na konci účetního období.

Lichá čísla jako pověra

Reforma připisovaná Numovi Pompiliovi řešila ještě jednu věc: Římané považovali sudá čísla za nešťastná. Měsíce proto dostávaly 29 nebo 31 dní. Jenže součet musel vyjít, takže jeden měsíc sudý zůstat musel. Padlo to na únor, který byl už tak nejméně oblíbený.

Julius Caesar a přebytek šesti hodin

Skutečný oběh Země kolem Slunce trvá zhruba 365 dní a 6 hodin. Kalendářní rok o 365 dnech tedy každý rok zaostane o čtvrt dne. Caesarova reforma z roku 46 před naším letopočtem to vyřešila jednoduše: každý čtvrtý rok se přidá jeden den. A přidal se tam, kam se opravné dny přidávaly odjakživa, tedy do února.

Jenže šest hodin to nebylo přesně

Skutečný tropický rok trvá 365 dní, 5 hodin, 48 minut a asi 45 sekund. Juliánský kalendář tedy přidával o něco víc, než bylo potřeba, a předbíhal zhruba o den za 128 let. Za tisíc pět set let se rozdíl vyšplhal na deset dní, což bylo poznat na datu Velikonoc.

Gregoriánská reforma z roku 1582 proto pravidlo zpřísnila. Přestupný je rok dělitelný čtyřmi, s výjimkou celých století, která nejsou dělitelná čtyřmi sty. Proto byl rok 2000 přestupný, zatímco roky 1700, 1800 a 1900 nikoli. Rok 2100 přestupný nebude, což je drobnost, se kterou si zatím žádný software neláme hlavu, ale jednou bude.

Co to znamená pro člověka, který se narodil 29. února

Skutečné narozeniny má jednou za čtyři roky, ale stárne stejně rychle jako všichni ostatní. České právo problém řeší tak, že v nepřestupném roce se za rozhodný den považuje poslední den února, tedy 28. února. Většina lidí to ale slaví podle chuti, část 28. února, část 1. března.

Kolik dní přesně máte za sebou, včetně všech přestupných, vám spočítá portrét data narození. A kdyby vás zajímalo, proč se v některých dnech v týdnu rodí víc dětí, máme o tom samostatný text.

Jak přestupnost řeší jiné kalendáře

Gregoriánský kalendář dorovnává rozdíl jedním dnem. Jiné systémy na to jdou jinak, protože řeší jiný problém.

• Židovský kalendář je lunisolární, tedy sleduje Měsíc i Slunce zároveň. Aby se svátky nerozešly s ročními obdobími, vkládá sedmkrát za devatenáct let celý přestupný měsíc, ne jeden den.
• Islámský kalendář je čistě lunární a s ročními obdobími se vůbec nesrovnává. Proto se ramadán posouvá napříč rokem a jednou za třiatřicet let se vrátí do stejné části léta.
• Perský kalendář váže začátek roku přímo na jarní rovnodennost, takže je astronomicky nejpřesnější z běžně používaných, ale pravidlo přestupnosti má složitější.

Z toho plyne, že přestupný den není samozřejmost, ale konkrétní volba: srovnat se se Sluncem, s Měsícem, nebo s obojím. Každá varianta má cenu, kterou platí jinde.

Drobnost na závěr

Existoval i přestupný měsíc. Římané ho vkládali nepravidelně a rozhodovali o něm kněží, což se dalo zneužít k prodloužení funkčního období úředníků. Caesarova reforma tuhle praxi ukončila, ale ještě předtím musel rok 46 před naším letopočtem dostat 445 dní, aby se kalendář srovnal. Říká se mu rok zmatku a nejspíš právem.