mat
Úsměvy se tu počítají
Nejdelší a nejkratší den v roce a proč nejdřív nesvítá dřív
Slunovrat je den s nejdelším světlem, ale nejranější východ ani nejpozdější západ na něj nepadnou. Za ten posun může tvar zemské dráhy.
Letní slunovrat připadá na 20. nebo 21. června, zimní na 21. nebo 22. prosince. V ten den je nejvíc, respektive nejméně denního světla. Až potud je to jednoduché. Zajímavé začne být, když se člověk podívá na časy východu a západu.
Kolik světla vlastně máme
V Praze trvá nejdelší den zhruba 16 hodin a 20 minut, nejkratší necelých 8 hodin. Rozdíl mezi nimi je tedy víc než osm hodin. Čím severněji, tím je rozdíl větší: za polárním kruhem Slunce v létě nezapadá a v zimě nevychází vůbec.
Rozdíl v délce dne mezi jižní a severní Moravou je zhruba deset minut, což je víc, než by člověk čekal u tak malé země.
Proč nejdřívější východ není o slunovratu
Tohle je věc, která překvapí skoro každého. Nejdřívější východ Slunce připadá v našich zeměpisných šířkách zhruba na polovinu června, tedy několik dní před slunovratem. Nejpozdější západ pak nastává několik dní po něm.
Důvod je v tom, že sluneční den, tedy doba mezi dvěma polednami, není přesně 24 hodin. Země obíhá po elipse a její osa je nakloněná, takže se skutečný sluneční čas během roku rozchází s hodinovým až o šestnáct minut. Tomuto rozdílu se říká časová rovnice a právě ona posouvá východy a západy nesymetricky kolem slunovratu.
Kolem zimního slunovratu je to podobné. Nejdřívější západ Slunce nastává už začátkem prosince a nejpozdější východ až kolem Nového roku. Proto se v lednu zdá, že se večery prodlužují rychleji než rána.
Bílé noci a polární den
Čím dál na sever, tím je rozdíl dramatičtější. V Petrohradu se v červnu úplně nesetmí a bílým nocím se tam věnuje celý festival. Za polárním kruhem Slunce v době letního slunovratu nezapadne vůbec a v zimě naopak celé týdny nevyjde.
Praktické důsledky jsou větší, než se zdá. Obyvatelé severních oblastí řeší v létě zatemnění oken a v zimě nedostatek světla, který se kompenzuje světelnými lampami. Kdo tam cestuje, měl by počítat s tím, že tělo se podle světla neorientuje a je potřeba držet se hodin.
Kdy se den prodlužuje nejrychleji
Ne o slunovratu. Kolem slunovratů se délka dne mění nejpomaleji, řádově o vteřiny denně, proto se tomu období lidově říká, že Slunce stojí. Nejrychleji přibývá a ubývá světla kolem rovnodenností, kdy se den mění zhruba o čtyři minuty denně.
Proto je březen měsíc, ve kterém je změna nejvíc znát, zatímco v prosinci a v červnu se týden po týdnu skoro nic nemění. Slovo slunovrat to popisuje přesně: je to obrat, ne zlom.
Slunovrat v tradicích
Letní slunovrat je spojený se svatojánskými ohni, které se u nás pálily kolem 24. června. Zimní slunovrat je základem řady zimních svátků, protože obrat k delším dnům byl pro zemědělskou společnost zásadní. Umístění Vánoc do závěru prosince s tímto obratem historicky souvisí.
Jak si to změřit doma
Stačí kolmá tyč a kus dvorku. V pravé poledne, tedy když je stín nejkratší, si označte jeho konec. Když to uděláte několikrát do roka, uvidíte, že o letním slunovratu je stín nejkratší a o zimním nejdelší. Přesně takhle se určovaly slunovraty tisíce let a přesně tohle dělaly stavby jako Stonehenge.
Bonus: pravé poledne v Česku nepřipadá na dvanáctou hodinu. Kvůli poloze v časovém pásmu a v létě i kvůli posunu hodin vychází zhruba na 13:15 letního času. Kdo si měření zkusí, hned pochopí, proč se v létě zdá, že je odpoledne dlouhé.
Praktická poznámka
Když plánujete něco venku podle světla, řiďte se časem soumraku, ne západu. Občanský soumrak, tedy doba, kdy je ještě dost světla na běžnou činnost, trvá u nás v létě dalších zhruba čtyřicet minut po západu Slunce.
Co se ve váš den narození dělo a jaké má postavení v roce, ukáže portrét data narození. O tom, jak se určuje začátek ročních období, píšeme v článku kdy začíná jaro.
