Pátek třináctého: kolikrát do roka přijde a proč zrovna pátek

Každý rok má aspoň jeden pátek třináctého a nikdy víc než tři. Za tuhle pravidelnost může struktura kalendáře, ne osud.

Klára Hejná

kalendář, čas a čísla · 16. 6. 2026

Pátek třináctého má vlastní jméno pro strach z něj: paraskavedekatriafobie. Slovo, které se skoro nedá vyslovit, popisuje pověru, která je mladší, než by se čekalo, a matematiku, která je docela elegantní.

Kolikrát ročně

Každý rok má nejméně jeden pátek třináctého a nejvýš tři. Vyplývá to z toho, jak jsou měsíce dlouhé a jak se posouvají dny v týdnu. Tři se stihnou jen v letech, kde třináctky padnou do měsíců vzdálených přesně o dvacet osm dní.

• V nepřestupném roce mohou tři nastat v únoru, březnu a listopadu.
• V přestupném roce v lednu, dubnu a červenci.
• Nejčastější počet za rok jsou dva.

Třináctka připadá na pátek nejčastěji ze všech dnů

Tohle je hezký důsledek gregoriánského kalendáře. Ten se opakuje v cyklu 400 let, který má celkem 4 800 měsíců. Kdyby byly dny v týdnu rozdělené rovnoměrně, připadalo by na každý den 685,7 třináctek. Jenže rozdělení rovnoměrné není a pátek vede o pár desítek případů před ostatními dny.

Statisticky vzato je tedy třináctého skutečně nejčastěji pátek. S osudem to nemá nic společného, je to jen důsledek toho, jak se cyklus uzavírá.

Rok, kdy přišly tři

Roky se třemi pátky třináctého jsou vzácnější a mají hezkou vlastnost: mezi jednotlivými třináctkami je vždy přesně dvacet osm dní, tedy celé čtyři týdny. Proto vycházejí v nepřestupném roce na únor, březen a listopad, protože únor má rovných dvacet osm dní a březen tak začíná stejným dnem v týdnu.

Odkud se pověra vzala

Strach z třináctky je starý a bývá spojovaný s počtem účastníků poslední večeře. Strach z pátku je také starý a souvisí s Velkým pátkem. Jenže spojení obojího do jedné pověry je doložené až z devatenáctého století a rozšířilo se hlavně v anglosaském prostředí.

V Česku není pátek třináctého zdaleka tak silné téma jako v USA, kde některé budovy vynechávají třinácté patro a aerolinky třináctou řadu. České pověry se historicky víc vázaly na konkrétní svátky a přírodní úkazy než na čísla v kalendáři.

Nešťastná čísla jinde ve světě

Třináctka rozhodně není univerzální. V Číně, Japonsku a Koreji je nejobávanější čtyřka, protože její výslovnost se blíží slovu smrt. Důsledky jsou praktické: v nemocnicích a hotelech chybí čtvrtá patra, ceny se nekončí čtyřkou a dárky se nedávají po čtyřech kusech.

V Itálii je smolná sedmnáctka, protože její římský zápis XVII se dá přeskládat na VIXI, tedy „žil jsem“, což je nápis z náhrobků. Ve Španělsku a Řecku připadá strach na úterý, které je dnem boha války Marta. Řecké přísloví dokonce radí v úterý ani se neženit, ani nevyplouvat.

Proč se pověry drží, i když jim nikdo nevěří

Většina lidí prohlásí, že na pověry nevěří, a přesto se jim vyhne, když to nic nestojí. Psychologové tomu říkají magické myšlení a je funkční: náklady na vyhnutí se jsou nulové, takže se nevyplatí je ignorovat, i kdyby šlo o nesmysl.

Ekonomicky to má měřitelný dopad. Byty ve třináctém patře se prodávají o něco hůř a některé developerské projekty číslo prostě vynechají. Vzniká tím kuriózní situace, kdy dům má patra 12, 12A a 14, takže obyvatel čtrnáctého patra bydlí ve třináctém.

Má to měřitelný dopad?

Studie, které se to pokoušely změřit, dopadají rozporuplně. Některé našly méně dopravních nehod, protože část lidí ten den raději nikam nejela, jiné nenašly rozdíl žádný. To je docela typický výsledek u jevů, které mají silnější mediální než reálný dopad.

Na jaký den v týdnu padne libovolné datum, spočítá portrét data narození. Proč se dny v týdnu chovají tak, jak se chovají, rozebírá text o sedmidenním týdnu.