mat
Úsměvy se tu počítají
Proč se v neděli rodí méně dětí než ve středu
Rozložení porodů podle dnů v týdnu není náhodné a za posledních padesát let se výrazně proměnilo. Za rozdílem nestojí osud, ale organizace porodnic.
Když si necháte spočítat, na jaký den v týdnu padlo vaše narození, může vás napadnout otázka, jestli jsou některé dny obsazenější než jiné. Odpověď je jednoznačná: jsou. A rozdíl není malý.
Víkend je v porodnicích tišší
Ve vyspělých zemích se o víkendu rodí zhruba o pětinu méně dětí než ve všední dny. Nejsilnější bývají úterý a středa, nejslabší neděle. Přitom biologicky není důvod, proč by se mělo v neděli rodit méně dětí než ve středu.
Za rozdílem stojí plánování, ne náhoda
Vysvětlení je organizační. S rostoucím podílem plánovaných císařských řezů a vyvolávaných porodů se část porodů přesouvá do pracovní doby, kdy je v porodnici plný tým. Spontánní porody se rozdělují mezi dny rovnoměrněji, ale ty plánované víkend systematicky obcházejí.
Ukazuje to i vývoj v čase. V polovině dvacátého století byl rozdíl mezi dny v týdnu malý. Rozevírat se začal spolu s tím, jak přibývalo zákroků, které jde naplánovat dopředu. Kdo se narodil v šedesátých letech, má tedy zhruba stejnou pravděpodobnost narození v neděli jako ve středu. U dnešních dětí to už dávno neplatí.
Nejde jen o dny v týdnu
Podobně nerovnoměrné je i rozložení porodů během dne. Spontánní porody mírně převažují v noci a nad ránem, zatímco plánované zákroky se soustředí do dopoledních hodin. Celkově tak vzniká křivka se dvěma vrcholy, která s ničím mystickým nesouvisí, jen s tím, jak vypadá provoz porodnice.
Zajímavá je i sezónnost. V Česku se dlouhodobě rodí nejvíc dětí v letních měsících, nejméně v prosinci a v lednu. Rozdíly mezi měsíci jsou přitom větší než rozdíly mezi dny v týdnu, jen si jich nikdo nevšímá, protože se o nich nezpívá v říkankách.
Proč se to vůbec sleduje
Rozložení porodů v čase není jen kuriozita. Nemocnice podle něj plánují směny a kapacitu porodních sálů. Výzkum se zase ptá, jestli den nebo hodina narození nějak souvisí s dalším průběhem porodu. Právě proto se data o dnech v týdnu vůbec sbírají a jsou dostupná v ročenkách statistických úřadů.
Pro člověka, který si jen chce ověřit svůj den narození, z toho plyne jediné: číslo, které dostane, je fakt o kalendáři, ne o něm samotném. Zajímavější než den v týdnu bývá kontext kolem něj, tedy kdo měl ten den svátek nebo co se ve stejný den odehrálo v historii.
Co z toho plyne pro vás
- Pokud jste se narodili o víkendu, patříte do o něco menší skupiny, než jaká vychází z prostého dělení sedmi.
- U lidí narozených před rokem 1970 je rozdíl mezi dny v týdnu podstatně menší.
- Den v týdnu nevypovídá nic o povaze ani o osudu. Vypovídá hlavně o tom, jak byla organizovaná porodnice.
Jak si den v týdnu spočítat i bez nástroje
Den v týdnu jde pro libovolné datum určit i ručně. Slouží k tomu takzvaný doomsday algoritmus, který si pamatuje jedno „kotevní“ datum pro každý rok a od něj počítá dál. V praxi se to naučí za odpoledne a pak se dá předvádět na rodinných oslavách.
Háček je v přechodu mezi juliánským a gregoriánským kalendářem. V českých zemích se kalendář měnil v roce 1584, kdy po 6. lednu následoval rovnou 17. leden. Data starší než tento zlom je proto potřeba převádět opatrně a běžné kalkulačky s tím nepočítají. Pro data z posledních dvou set let je ale výpočet jednoznačný a spolehlivý.
Rýmovačka, která to nevysvětluje
Anglická říkanka přisuzuje každému dni v týdnu jednu vlastnost a nedělní dítě má být podle ní obdařeno štěstím. Vzniklo to v devatenáctém století jako pomůcka k učení dnů v týdnu, ne jako pozorování. Přesto se drží dodnes, protože je hezká.
Kde si to ověříte u sebe
Na jaký den v týdnu padlo vaše narození, zjistíte v portrétu data narození. Kdo měl ten den svátek a co se stalo v historii, najdete ve veselém kalendáriu.
