Proč mají měsíce různý počet dní a jak si to zapamatovat na kloubech
Střídání jednatřiceti a třiceti dnů vypadá nahodile, ale má logiku i pomůcku, kterou se dá naučit za minutu. Stačí sevřít ruku v pěst.
Sedm měsíců má jednatřicet dní, čtyři třicet a únor je zvláštní případ. Rozdělení vypadá náhodně, protože náhodné částečně je: vzniklo postupným záplatováním staršího systému, ne návrhem od stolu.
Přehled
| Měsíc | Dní | Měsíc | Dní |
|---|---|---|---|
| leden | 31 | červenec | 31 |
| únor | 28 nebo 29 | srpen | 31 |
| březen | 31 | září | 30 |
| duben | 30 | říjen | 31 |
| květen | 31 | listopad | 30 |
| červen | 30 | prosinec | 31 |
Pomůcka na kloubech
Sevřete ruku v pěst a jděte po kloubech a prohlubních zleva doprava. Klouby jsou měsíce o jednatřiceti dnech, prohlubně o třiceti. Začnete lednem na prvním kloubu, únor padne do první prohlubně, březen na druhý kloub. Po červenci na posledním kloubu se vrátíte zpátky na první kloub a pokračujete srpnem, který má opět jednatřicet.
Právě proto jdou červenec a srpen po sobě oba jednatřicetidenní. Není to omyl, je to jediné místo, kde se řada zdvojí.
Návrhy, jak to udělat pravidelně
Za posledních sto let vzniklo několik vážně míněných pokusů kalendář srovnat.
- Mezinárodní pevný kalendář počítal s třinácti měsíci po dvaceti osmi dnech a jedním dnem navíc mimo týdny. Každé datum by pak padlo vždy na stejný den v týdnu. Firma Kodak podle něj interně fungovala až do sedmdesátých let.
- Světový kalendář dělil rok na čtyři shodná čtvrtletí po 91 dnech. Projednávala ho i OSN, ale narazil na odpor náboženských skupin, protože oba návrhy vkládají den mimo týden a tím přerušují nepřetržitou řadu sobot a nedělí.
Právě tohle je jádro problému. Kalendář se dá spočítat líp, ale nedá se změnit bez zásahu do týdenního rytmu, který má za sebou tisíce let a je hlouběji zakořeněný než samotné měsíce.
Odkud nepravidelnost pochází
Římané měli původně měsíce navázané na fáze Měsíce, které trvají zhruba 29,5 dne. Když se kalendář odpoutal od Měsíce a navázal na Slunce, bylo potřeba rozdělit 365 dní mezi dvanáct měsíců. Dvanáct krát třicet je 360, takže pět dní muselo někam přijít navíc.
Rozdělení, které z toho vzniklo, drží podnes. Zkoušely se i pravidelnější varianty, například kalendáře s třinácti měsíci po dvaceti osmi dnech, ale žádná se neujala. Změna kalendáře je totiž administrativně nákladná a lidé na ni reagují nevrle.
České názvy měsíců jsou popis počasí
Zatímco většina Evropy převzala latinské názvy, čeština si podržela slovanské, které popisují, co se v přírodě děje. Je to jedna z mála věcí, kde má čeština navrch nad angličtinou: z názvu měsíce se dá odhadnout roční doba, aniž byste znali kalendář.
| Měsíc | Odkud jméno pochází |
|---|---|
| leden | od ledu |
| únor | od nořit se, led se noří a puká |
| březen | od bříz, které raší, případně od březosti zvířat |
| duben | od dubů, které pučí později než ostatní stromy |
| květen | od květů |
| červen | od červenání plodů, případně od červců, hmyzu na barvivo |
| červenec | zdrobnělina června, druhý červený měsíc |
| srpen | od srpu, kterým se sklízelo obilí |
| září | od „za říje“, tedy období říje jelenů |
| říjen | rovněž od říje |
| listopad | od padajícího listí |
| prosinec | nejspíš od prosinatý, tedy šedivý, nebo od prosit |
Slovenština má oproti češtině latinské názvy (január, február), takže dvě velmi blízké řeči se v tomhle rozcházejí. Polština si naopak slovanské názvy podržela také, ale někde je posunutá: polský listopad je stejný jako český, ale kwiecień je duben, ne květen. Kdo si to plete, není sám.
Vedle pomůcky na kloubech existuje i mnemotechnická říkanka, kterou se dřív učily děti ve škole. Kloubová verze je ale spolehlivější, protože se nedá splést pořadím.
Proč je únor výjimka a jak se počítá přestupný den, rozebíráme v článku o únoru a přestupném roce. Kolikátý den v roce je vaše datum narození, spočítá portrét data narození.